V posledních letech roste obliba kanadských borůvek jak pro pěstování, tak pro konzumaci. Ta slouží na zahradě jednak jako rostlina okrasná, ale především jako plodící dřevina s chutnými a zdravými plody. Co všechno pro své pěstování vyžaduje?
Aby nám borůvka dobře prospívala, je potřeba dodržet základní postupy a především mít na paměti, že se jedná o kyselomilnou rostlinu z čeledi vřesovcovitých, což vyžaduje speciální přístup v oblasti použitého substrátu a hnojení. Vysazovat můžeme celý rok, především na jaře a na podzim. Představme si nyní jednotlivé kroky.
Příprava výsadbového místa
Borůvky potřebují pro svůj růst místo s vyšší vlhkostí vzduchu, ale současně by mělo být dostatečně slunné, lze akceptovat i mírný polostín. Bez dostatku slunečního záření borůvky obvykle přežijí, ale méně plodí a takové plody pozbývají chutnosti.
Borůvkám se nejlépe daří v dobře propustné, lehké a kyselé půdě. V těžší jílovité půdě se růst jejich kořenů prudce zpomaluje až zastavuje. Zemina v běžné zahradě obvykle borůvkám nevyhovuje a proto je potřeba lože pro borůvku připravit ze speciálních substrátů. Borůvky na svém stanovišti vydrží klidně i dvacet let a tedy i budou po celou dobu náročné na zajištění dostatečné kyselosti půdy v oblasti kořenů. V případě výsadby jedné či dvou rostlin je možné vykopat pouze jámu, při větším množství vysazovaných rostlin je lepší vykopat celý příkop.
- šířka výsadbové jámy či příkopu by měla být minimálně 80 cm
- vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami by měla dosahovat alespoň 100 cm
- hloubka jámy stačí kolem 40 cm, v silně vápenitých půdách by však jáma měla být ještě hlubší anebo lépe do takové půdy vůbec nesázet
- výsadbovou jámu můžeme také prohloubit zhruba o dalších 20 cm a na dno nasypat vrstvu hrubého štěrku pro přerušení vzlínání vody
- v místech s těžkou půdou se před výsadbou borůvek musí původní zemina odebrat a vyměnit za substrát
Výsadba borůvek
Samotná výsadba borůvek je po pečlivé přípravě jámy už snadná. Do připravené jámy na dno dáme FLORIA Substrát pro kyselomilné rostliny a substrát zalijeme. Zpravidla platí, že na jeden keř jsou potřeba 2 pytle substrátu o objemu 40 l. Substrát již obsahuje dávku hnojiva na prvních 6 týdnů, takže hnojit můžeme začít cca po 3-6 týdnech. Vyjmeme borůvku z květináče, prsty lehce rozrušíme kořenový bal – ten bývá prorostlý jemnými kořeny a musí se roztrhat, rostlině to však pomůže v zakořenění. Bal posadíme do jámy a celý okolní prostor vyplníme opět substrátem, abychom rostlině zajistili kyselé prostředí pro všechny kořeny. Termín výsadby je různý, ale prakticky nezáleží na ročním období – důležité je, aby keřík stihl po výsadbě dostatečně zakořenit. Sázet můžeme na jaře ve chvíli, kdy není půda již zmrzlá, ale i na podzim a v létě. Kolik sazenic vysazovat je individuální – samostatně rostoucí rostlina přinese obvykle dostačující úrodu, ale přítomnost dalších odrůd v blízkosti znamená vyšší úrodu, větší plody a dokonce i vyšší obsah některých užitečných látek v plodech. Vysazujeme-li větší množství borůvek, je lepší místo jam vykopat příkop anebo vsadit do jedné jámy více keříků různých odrůd, které se spojí a působí dojmem keře jediného.
Hnojení borůvek
Borůvkám musíme zajistit kyselé prostředí po celý rok a tedy i hnojení a výživa musí být určena kyselomilným rostlinám. Vyhnojili jsme jámu před výsadbou, ale tím to nekončí. Během vegetace i nadále dopřáváme rostlinám bohatou výživu.
FLORIA Hnojivo pro kyselomilné rostliny ve formě granulek podporuje tyto kyselomilné rostliny v zdravém růstu a bohatém plození. Hnojivo je vhodné pro všechny druhy kyselomilných rostlin, vč. borůvek, pěstovaných v nádobách i ve volné půdě, kde díky 3 formám dusíku působí rychle a zároveň dlouhodobě, takže stačí hnojit jen 2x ročně!
Lze aplikovat hnojiva také formou zálivky – velmi oblíbeným je FLORIA Okyselovač a kapalné hnojivo pro kyselomilné hnojivo, což je pro rostliny doslova elixír a získáte tak kvalitní zálivku aplikovatelnou ke kořenům nebo jako postřik na list. Borůvky hnojíme zálivkou víckrát za vegetační období – začínáme obvykle v první polovině května a pak opakujeme v 3-4týdenních intervalech do druhé poloviny června – podporujeme tak jarní růst dusíkem. Od druhé poloviny léta nahrazujeme dusík dalším životně důležitým prvkem – draslíkem, který zařídí rostlinám bezpečné přezimování díky zpevnění buněk a vyzrání pletiv.
POZOR – hnojivo na borůvky v žádném případě nesmí obsahovat vápník (Ca) a chlór (Cl), oproti tomu přítomnost železa je prospěšná!